Alopecie - nemoc, která bere vlasy...

   

Alopecie je neinfekční onemocnění způsobující vypadávání vlasů a ochlupení. Příčiny mohou být různé: dědičné, stres, nesprávné stravování, hormonální změny a další

Typy alopecie

  • Alopecia areata – označuje vypadávání vlasů ve shlucích.
  • Alopecia universalis – úplná ztráta ochlupení.
  • Alopecia barbae – ztráta obličejového ochlupení u mužů hlavně v oblasti brady.
  • Alopecia mucinosa
  • Androgenní alopecie (též holohlavost) – mužská pleš. Je nejběžnějším typem alopecie a je považována za dědičnou.
  • Trakční alopecie – je důsledkem fyzické námahy vlasů.
  • Anagenní effluvium – vypadávaní vlasů způsobené léky. Po ukončení léčby vlasy opět narostou.
  • Jizvová alopecie – po vypadnutí vlasu zůstávají na pokožce jizvy.

 

   

Ztráta vlasů

Ztráta vlasů trápí až polovinu populace, zhruba 60 % mužů a 30 % žen. Údaje o tom, kolik může zdravému člověku vypadnout vlasů, se různí, ale nejčastěji se uvádí okolo 100 vlasů za den, po umytí to může být až 300.
Pojem vypadávání není v tomhle případě úplně přesný, protože v podstatě jde o jakousi výměnu starého vlasu za nový. Pokud bychom zaznamenali vyšší počet padajících vlasů, zpozorovali na pokožce holá místa nebo během krátké doby výrazné zhoršení kvality vlasů, měli bychom zpozornit. Nejčastěji za vypadávání vlasů mohou naše geny a hormony, ale může to být způsobené věkem, stresem, nemocí, a vlasy jsou zrcadlem životního stylu člověka.

Příčiny i důsledky vypadávání vlasů jsou u mužů a žen velmi rozdílné. Příčinou mužské plešatosti jsou ve většině případů geny nebo zvýšená hladina testosteronu v pokožce. Ale jsou případy, kdy k vypadávání vlasů dochází v nízkém věku a byla vyloučena genetická predispozice. Pak je vhodné navštívit lékaře, jelikož může jít např. o kožní nemoc nebo dlouhodobý stres. U mužů často dochází k nevratnému vypadávání vlasů.

U žen je ztráta vlasů nejčastěji zapříčiněna hormonálními změnami např. v období puberty, těhotenství nebo menopauzy. Ale ženské vlasy jsou obvykle daleko více namáhány. A to jak chemicky (barvení, trvalá ondulace, permanentní narovnání vlasů), tak i mechanicky (nejen žehlení, kulmování, ale nebezpečné je třeba i časté nošení vlasů stažených do culíku).

Mechanismus nemoci a medikace

Vyvolavatelem androgenní alopecie je dihydrotestosteron – látka, která vzniká z mužského pohlavního hormonu testosteronu působením enzymu 5 alfa reduktázy. Dihydrotestosteron silně podporuje růst ochlupení těla a růst vousů, avšak na vlasový porost má účinek nepříznivý. Absolutní terapií je kastrace, která odstraní zdroj testosteronu (a tím pádem i dihydrotestosteronu). Podstatou konzervativní léčby a prevence dalšího rozvoje alopecie je zejména medikamentózně blokovat působení tohoto enzymu. Syntetickými inhibitory jsou např. finasterid (Propecia, Proscar, Finex, Apo-Finas, Penester Zentiva, apod.) nebo dutasterid (Avodart).

Finasterid a dutasterid je kontraindikován sportovcům, neboť účinně maskuje příznaky podávání dopingových látek (například anabolik). Nález stop finasteridu či dutasteridu se proto u sportovců automaticky považuje za doping, i když tyto látky samy charakter dopingu nemají (neovlivňují fyzickou výkonnost).

Místně jako podpůrná terapie se používá roztok minoxidilu (Regaine, Neocapil). Tato látka se původně používala k léčbě hypertenze (vysokého krevního tlaku). Jejím cílem je především prokrvení vlasové pokožky a následně omezení vypadávání vlasů. Pomáhá však jen v některých případech a po vysazení užívání se stav vrací do původního. Proto je nutné minoxidil aplikovat trvale. Omezení používání uvedených léčivých látek se vztahuje na ženy v období těhotenství a kojení. Chirurgicky se alopecie řeší transplantací vlastních vlasů. Jako další alternativa se skýtá vlasová integrace, poměrně nenápadné kosmetické řešení.

Převzato ze stránek Wikipedie


Webové stránky zdarma